Strategie ukládání jaderného odpadu

Radioaktivní odpad

V provozovaných jaderných elektrárnách vzniká nebezpečný radioaktivní odpad. Za jaderný odpad je považováno vyhořelé jaderné palivo a všechny kapaliny, pomůcky a materiály, které přišly do kontaktu s radionuklidy. Radioaktivní odpady se dělí podle aktivity a nebezpečnosti pro okolí na přechodné, nízko a středněaktivní a vysokoaktivní odpady. Ve všech případech se odpady izolují od biosféry po dobu, dokud budou představovat riziko pro životní prostředí.

Uložení jaderného odpadu

Izolovaný jaderný odpad je uskladněn v úložištích s několika vrstvami bariér. Nízko a středněaktivní odpad se ukládá do povrchových nebo přípovrchových úložišť a musí se oddělit od biosféry po dobu tři sta až pěti set let. Vysokoaktivní odpady a vyhořelé palivo je v současné době uschováno v meziskladech jaderných elektráren a musí se izolovat od životního prostředí po dobu desetitisíců let.

Investice do nových úložišť

Vybudování hlubinného úložiště pro trvalé uložení jaderného odpadu je finančně nákladné a časově zdlouhavé. V Česku a na Slovensku zatím probíhají průzkumy ve vytipovaných lokalitách. Investice budou činit desítky miliard korun. Státní koncepce počítá s tím, že do roku 2065 musí v hlubinném úložišti bezpečně uložit jaderný odpad z roku 2002. Po vybrání vhodného místa chce česká vláda začít stavět úložiště kolem roku 2030.

Uskladnění jaderného odpadu v ČR

V současné době je nízko a středněaktivní odpad v Česku skladován v bývalém dole Hostim, Richard a Bratrství, vysokoaktivní odpad a vyhořelé palivo v meziskladě JE Dukovany a JE Temelín. Očekává se, že v průběhu životnosti obou našich jaderných elektráren vznikne asi 4 000 tun použitého jaderného paliva.

Záruky českého státu

Český stát nese záruky za zabezpečení jaderného odpadu v úložištích. Pro tyto účely zřídil Správu uložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Tato organizace je financována z tzv. jaderného účtu, do něhož přispívají původci radioaktivních odpadů.