Uran je v horninách často rozptýlen a netvoří souvislá ložiska. Z jedné tuny vytěžené uranové rudy se získá asi jeden kilogram uranu. Těžba uranu je ekonomicky výhodná pouze v nalezištích s koncentrací uranu 0,1 %.
Uran lze získat dvojím způsobem: důlní těžbou nebo chemickým loužením. U důlní těžby se uran vytěží z povrchových či hlubinných dolů, u chemického loužení se vstřikuje do podzemí žíravina, například kyselina sírová. Uran se v žíravině rozpustí a vyčerpá se zpět na povrch. Nebezpečí lze spatřovat v tom, že loužicí roztoky mohou prosáknout do zdrojů pitných vod a kontaminovat je.
Nejvýznamnější těžiteli uranu jsou Kanada, Spojené státy americké, Německo, Rusko, Austrálie, Jižní Afrika, Nigerie, Kazachstán či Namibie. Hlavním zdrojem uranu jsou sedimentární ložiska, například v křídových sedimentech severních Čech, v rozsáhlých ložiscích na území USA nebo v uranonosných slepencích v JAR. Důležitá jsou rovněž ložiska hydrotermálního původu nebo ložiska pegmatitová. V České republice se uran těží pouze v dole Rožná, kde by měla těžba probíhat do konce roku 2016.
Jaderná energie je sice označována jako čistá a nepodílí se na zvyšování emisních plynů, na druhou stranu těžba uranu, jeho zpracování a jaderný odpad může negativně ovlivnit životní prostředí a zamořit celé lokality radioaktivními látkami. Po provozu těžby a zpracování uranu zůstávají haldy odvalů, hlušiny a kalů po chemickém zpracování, jež obsahují zbytky uranu a dalších radioaktivních látek.
Jaké jsou ekologické následky těžby? V průběhu těžby uranu se odčerpává z dolů kontaminovaná voda, která se vypouští do řek a jezer. Doly se musí odvětrávat a s cirkulujícím vzduchem se do ovzduší uvolňuje radioaktivní prach a radon, což zvyšuje riziko rakoviny plic dotčeného obyvatelstva.
V haldách hlušin je zvýšené množství radionuklidů, jež ohrožují životní prostředí a zdraví lidí ještě dlouhou dobu po uzavření dolu. Postupně se z nich uvolňuje radon a dešťová voda odnáší radioaktivní materiály po okolí. Na našem území je celkem 67 velkých hlušinových odvalů.
Těžba uranu na území Česka je podstatně nižší než jeho spotřeba, proto se muselo přistoupit k dovozu jaderného paliva. To znamená větší energetickou závislost až o 50 procent. Česko má sice na Liberecku podzemní zásoby uranu (115 tisíc tun), ale jeho chemické vytěžení na povrch by závažně poškodilo životního prostředí. Pro zajímavost, bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany spotřebují asi 610 uranu tun ročně.
© 2024 Jaderné-Elektrárny.cz, všechna práva vyhrazena.
Toto jsou neoficiální informační stránky o Jaderných elektrárnách v České republice.
Provozovatelem těchto stránek není společnost ČEZ.
Články zveřejněné na tomto webu čerpají z veřejně dostupných zdrojů a mohou obsahovat nepřesné nebo neaktuální informace.